O výchově a sportování dětí s Marianem Jelínkem: Vliv sportování na vývoj dítěte

Sport není jen možností, jak posílit po fyzické stránce. Týmové sporty jsou skvělou průpravou i co se psychické odolnosti týče. Dítě, které je od mala v kolektivu v dospělosti daleko lépe odolává stresu a je schopné vystoupit ze své komfortní zóny. Právě o vlivu sportu na vývoj dítěte hovoří Marian Jelínek v desátém, a zároveň posledním, dílu seriálu O výchově a sportování.

Klíčem k úspěchu, co se psychické odolnosti týče, je frustrační tolerance – tedy schopnost sáhnout si bez větších problémů do vlastního komfortu. Což v dnešní době bývá problém. A nejenom u dětí. „Nejsme schopni se již dělit, nejsme schopni se obětovat ve prospěch kolegy, ubývá nám empatie,“ vyjmenovává Jelínek jeden případ za druhým.

Děti na takovéto věci nejsou pomalu zvyklé. Nemusí se přizpůsobovat druhým. „Najednou se tak objeví malé třecí plochy. V týmových sportech se poté ukáže, kdo tyto plochy umí, respektive neumí ovládat. Dítě tam nemůže být jen samo za sebe, musí se podřídit celku,“ vysvětluje Jelínek, proč právě týmové sporty dávají dětem cenné zkušenosti i do života.

S frustrační tolerancí souvisí i pojem kalokagathia. „Už staří Řekové si uvědomovali, že je důležitý rozvoj těla, rozumu i duše. A podobně to vnímám dnes i já. Jde hlavně o to, aby děti měly silnou emoční vazbu ke sportovní činnosti, kterou je v tomto případě hokej,“ připomíná Jelínek.

„Primárně nám nejde přece o to vytvářet Jágry. Jde o to, abych vytvořili děti, které budou milovat hokej.“

Marian Jelínek, hokejový trenér a odborník na sportovní psychologii a mentální coaching

Sport zároveň pomáhá zlepšit psychickou odolnost daného jedince. Dítě, které je schopné fungovat v kolektivu, je ochotné se obětovat pro kolegu a nevadí mu dostat se ze své komfortní zóny, se dokáže v životě vyrovnat se stresovými faktory daleko snadněji a efektivněji než ostatní.

Právě proto není vždy ideální, aby rodiče svým dětem zametali cestičku a vše jim ulehčovali. Ať už se jedná o fyzické nebo psychické překážky. „V dospělosti pak takové děti nejsou schopné výstupů z komfortní zóny a jsou neustále ve stresu.“