Týden hokeje v HC Pilsen Wolves

Mohlo to být obyčejné úterní odpoledne. Zpočátku zimní stadion ICE ARENA v Plzni na Košutce zažíval zcela běžný den, vlci ze smečky Pilsen Wolves se pohybovali na stadionu v rámci svých tréninků, kavárna měla své stálé hosty a činovníci stadionu i oddílu plnili své povinnosti. Vše se změnilo úderem 15. hodiny. Jako by se běžný život na stadionu změnil z vlčího potulování k vlčímu sprintu o život. Do útrob vlčího doupěte začali proudit noví maličcí adepti vlčího společenství. Mnoho dětí bylo vyjukaných a v očích jim plápolaly plamínky očekávání a napětí.

Již při prvním setkání s vlčími mámami z nich napětí mizelo a na tvářích se jim objevil neskrývaný úsměv. Vlčí mámy byly velmi přátelské a hodné. Ihned od nich děti dostaly malé dárečky v podobě hokejové lahve na pití a krásné klíčenky, které se jim budou hodit, až půjdou do školy. Rodiče těchto malých, snad budoucích vlčat, se okamžitě začali vyptávat na podrobnosti celé akce a hlavně na možnosti, jak začít s hokejem. Vlčí mámy jim vysvětlily vše potřebné k organizaci akce, a na další informace je odkázaly na malou přednášku, která se konala ve společenských prostorách stadionu. Také jim ochotně ukázaly všechny směrové tabulky, aby se mohli po stadionu pohybovat jako doma.

Ve společenském prostoru stadionu na rodiče čekal známý alfa vlk Lukáš Pravda. Velmi ochotně rodičům vysvětlil téměř vše, od představení samotného sportu, přes vybavení hokejisty a možnostech půjčení první výstroje, až po systém fungování klubu Pilsen Wolves. Rodiče ve velmi přátelské atmosféře kladli řadu otázek, na které jim Lukáš ochotně odpovídal. Atmosféra byla jako v rodinném kruhu. Myslíme, že z mnoha rodičů odboural váhavost a nedůvěru, jež u nás hokej bohužel za poslední léta získal. Dobrá práce, Lukáši!

A co mezitím dělaly děti? S mladými a úžasnými trenéry si hrály na „suchý“ hokejový trénink v tělocvičně stadionu. Přesně tam, kde se běžně připravují již staří mazáci, vlci z vyšších ročníků. Ale pozor, dnes to byla mladá vlčata, která měla celou tělocvičnu pro sebe. A co zde dělala? Zeptali jsme se Aničky, která právě vybíhá z tělocvičny: “Kam pádíš?” “Jdu za maminkou.” “A co jste tady dělali?” “Hráli jsme na zvířátka, já jsem byla pes, honili jsme se, museli jsme zastavit na červenou, taky jsme bojovali o velké kostky, a byla sranda!“. No, nejsem z toho moc moudrý. A tak se jdeme zeptat našich trenérů. „Tak co jste dětem ukázali?” “Hlavně to, že hokej je velká zábava a zpočátku především hra. Děti soutěží v různých disciplínách a vůbec si neuvědomí, že vlastně nacvičují nějakou dovednost. Například děti běhají dokola a sledují trenéra, který má zelený a červený terčík. Pokud je nad hlavou trenéra zelený terčík, tak běhají všichni dokola, a pokud červený, musí zatavit a udělat dřep. To od dětí vyžaduje sledovat jaký terčík je nad hlavou, ale také sledovat děti okolo sebe, aby do nich při běhu nevrazily“. Aha, proto Anička stála na červenou. Začíná to vše dávat smysl. A když vidím, jak děti odcházejí z tohoto „suchého“ tréninku do šaten veselé a rozdováděné, je mi zcela jasné, že trenéři moc dobře vědí, jak s těmito dětmi správně pracovat. A to je dnes viděli poprvé. Prostě alfa tým trenérů je u nás super!

Tak a teď všichni na led. Teda jen budoucí vlčata společně s trenéry. Rodiče mají důležitou funkci na tribuně v podobě obecenstva. Na ledě již čeká maskot klubu Pilsen Wolves vlk Chloupek, který dětem pomůže s prvními krůčky na ledě a s tím, aby překonaly obavy z prvních malých neúspěchů. Vesele mezi dětmi jezdí, tam kde může, pomůže, s dětmi se fotí a neustále povzbuzuje. Všichni v oddíle máme Chloupka moc rádi. Co děti na ledě zažily? Nejdříve zhlédly malý hokejový zápas a s chutí si zakřičely při každém gólu. Bylo jedno, do jaké branky padl. Nakonec, ono těch gólů moc nepadlo, neboť máme skvělé mladé brankáře, které trénují úžasní trenéři. Ale to vůbec nevadilo. Pro ty nejmenší pak následovala jízda na bruslích s hrazdičkou, kterou doprovázela řada her. Ti, co se již na bruslích udrží, zkoušeli přeskočit na ledě lano, snažili se lano chytit, když je táhnul trenér a plnili různé další úkoly. Rodiče na tribuně nevěděli, na co se mají dívat dřív. Všichni pak skládali veliké kostky s různými obrázky. Tato hra všechny tak zaujala, že zapomněli na hrazdičku a najednou se stal zázrak a „jeli“ na ledě i bez ní, ani si toho nevšimli, prostě najít správnou kostku je zkrátka víc. A to ještě na řadu přišly hry s barevnými míčky. To byla teprve zábava. Snad si na tento den děti v dobrém vzpomenou a přijdou rozšířit naše řady. Jsem o tom pevně přesvědčený.

Začalo to všedním dnem a končí to velkým zážitkem. Tak to má být. Akce je pořádaná pod záštitou Českého hokeje v režii mládežnického hokejového oddílu Pilsen Wolves. Celá akce mohla proběhnout pouze za účasti mnoha dobrovolníků a organizátorů z řad činovníků klubu Pilsen Wolves, kterým byly odměnou pouze rozzářené tváře dětí a spokojených rodičů. Za tento počin pro záchranu českého hokeje jim patří velké díky.

Kompletní fotogalerii z Týdne hokeje v Pilsen Wolves najdete zde.